Vlastivědné muzeum pro Vysoké nad Jizerou a okolí v roce 2017
Muzejní expozicí, či muzejními výstavami, prošlo 4112 návštěvníků (z toho 964 neplatících), nejvíce v prosinci (720 osob). Provázeny větší skupiny návštěvníků a ohlášené výpravy.
Do konce listopadu 2017 pracovala v muzeu Mgr. Jana Nonnerová a navíc pro rok 2017 převzala za městskou knihovnici Zuzanu Kučerovou, která odešla na mateřskou dovolenou, redakci městského zpravodaje Větrníku. Na podzim nalezeno řešení, v tom, že Větrník opět převezme městská knihovna za pomoci paní Renaty Hejralové. Kolegyně Jana Nonnerová navíc přešla nečekaně v listopadu 2017 do Jilemnice, aby se tam věnovala památkové péči. Přibližně 16 hodin měsíčně do 8. října 2017, formálně do konce října, pracovala v muzeu též městská knihovnice Eva Marková, která se ujala zvláště přepisu části díla helkovického Františka Laurina do počítače pro případnou budoucí edici. Na celý úvazek byl celý rok v muzeu zaměstnán Mgr. Michal Jakl a od 1. prosince 2017 PhDr. Daniel Dědovský, Ph.D.
S muzeem spolupracovala řada neoficiálních dobrovolníků, například pan Milan Fügner v oblasti zvukové a obrazové techniky, pan Petr Nečásek nejen ve vzpomínkách na bednářské řemeslo, paní Miloslava Harčariková, paní Hana Kalousová, paní profesorka Jarmila Benešová, pan Pavel Berka a další v oblasti upřesnění mnoha údajů z Vysocka, nebo pan František Vodseďálek ,,Pecák“ nejen informacemi ohledně ,,fofru“ na obilí připraveného k restaurování ještě 22. února 2017, tedy krátce před svou smrtí 13. března 2017. Při úpravě expozice po malování pomáhala Ivana Jaklová či Přemysl Špráchal. Manželé Mikešovi nám půjčili skener na negativy již 14. května 2017 a pomohli nám i další mnohou radou a pomocí i koncem roku. Věra Babáková připravila vypálením textu do dřeva a 17. května 2017 do muzea přinesla informační desku k místu pravděpodobné středověké vysocké skelné huti na Staroveském návsí. Z muzea desku odnesl k plánovanému umístění 28. 6. 2017 pan Bohdan Blažek. Paní Jana Jandová pomohla 17. září 2017 s dokončením popisků a jejich rozmístění na výstavu kreseb z Roprachtic. Další dlouholetý spolupracovník muzea Ivo Vodseďálek „Kuboučinu“ zemřel 19. září 2017. Bývalá redaktorka městského zpravodaje Větrníku, paní učitelka Ludmila Hnyková pak zemřela 28. prosince 2017.
Výstavy, koncerty, přednášky a další aktivity
Výstava „Vysocké závody po staru ve fotografii“ pokračující od 26. listopadu 2016 v přízemí městského úřadu, jejíž trvání bylo oznámeno do 15. září 2017, byla, s ohledem na požadavek vedení města z 3. ledna 2017, zkrácena, aby zimní námět nepokračoval v letním období. Tohoto požadavku jsme využili a zkrátili ji do Zeleného čtvrtka 13. dubna 2017. Uvolnila tu prostor vítanému stálému umístění Mařatkovy plastické mapy Krkonoš z konce devatenáctého století z vysockých městských sadů a ku připomenutí sklenařického rodáka a paseckého podučitele Václava Metelky. Převzali jsme k tomu účelu paseckou výstavu „Věnceslav Metelka“ vytvořenou před deseti roky v Památníku zapadlých vlastenců. Památník byl totiž z důvodů nečekaného zisku dotace na úpravy expozice uzavřen na delší čas právě v roce 2017, na nějž vyšlo 150. výročí úmrtí a 210. výročí narození paseckého podučitele a houslaře Věnceslava Metelky (* 1807, + 1867). Potvrdila se tak spolupráce vysockého muzea s paseckým památníkem, která trvá již od doby jeho vzniku. Výstava trvala od 28. dubna, kdy byla nainstalována, do 29. září 2017. Uvolnila prostor výstavě „Galerie nositelů Zlatého odznaku J. K. Tyla 2016“ doprovázející Krakonošův divadelní podzim, konané přibližně od 10. do 21. října 2017 a později přes přelom roků výstavě výtvorů dětí z vysocké základní školy.
Michal Jakl zajistil 1. ledna 2017 po ekumenické bohoslužbě konané od 14. hodiny v československém sboru ThDr. Karla Farského promítnutí snímků vystavených betlémů ze sbírky pana Ivana Tišnovského z DVD. Na výstavu pana Ivana Tišnovského, konanou ve vánoční čas roku 2016 až 2017 asi naposledy v jeho vysockém domě čp. 166, dorazilo jen do 17. ledna 2017 přibližně 578 návštěvníků a další i po tomto datu, což mělo pravděpodobně i nepřímý příznivý vliv rovněž na návštěvnost muzea. Michal Jakl přednesl 10. ledna 2017 od 17. hodiny v Krkonošském muzeu ve Vrchlabí čp. 222 přednášku „Jaroslav Skrbek“ s podtitulem „Čestný měšťan Vysokého nad Jizerou“, ale soustředil se spíše na jeho rodový původ a představení části jeho díla. Na Hromnice 2. února 2017 od 17. hodiny na Roudnici též Michal Jakl přednesl přednášku se zavádějícím názvem „Jaroslav Skrbek, rodák od Roudnického potoka“, vzniklým z přehlédnutí samostatné řady čísel popisných v Poniklé a v Nové Vsi, což naštěstí uvedly na pravou míru přítomné ponikelské vlastenky, které upozornily na jeho původ z hlavního ponikelského údolí. V sobotu 25. února 2017 proběhly tradiční lyžecké závody po staru, z nichž byly pořízeny dokumentační snímky. Pan Pavel Berka užil a po závodech opět uložil některé transparenty v lyžařské části expozice. Z prozatímního uložení v muzejní knihovně převzali již počátkem března 2017 k restaurování manželé Rolečkovi rozlomený originál plastické mapy Krkonoš z městských sadů, aby ji později úspěšně umístili v přízemí radniční budovy.
Na vysocké základní škole vytvořila paní učitelka Lucie Burgermeisterová podle podkladů z muzea pracovní listy pro žáky k řemeslům v rámci muzejní expozice.
Michal Jakl v úterý 18. dubna 2017 od 13. hodiny ve vysocké městské knihovně čtenářskému kroužku početl ukázky z Bible.
Michal Jakl ve stanovském Zemanově statku pohovořil od 17. hodiny 6. května 2017 o duchaření na Vysočtě a promítl několik medijních kreseb. Týž v Krakonošově hospodě na Jestřabí v Krkonoších početl „Ze vzpomínek duchařů a na duchaře horního Pojizeří“ ve čtvrtek 8. června 2017 od 18. hodiny. Michal Jakl tamtéž také představil „Medijní kresby“ ve čtvrtek 2. listopadu 2017 od 17. hodiny. Ostatně přednášku „Duchařina na Vysočtě“ měl také v pátek 10. listopadu 2017 od 18. hodiny ve vysocké městské knihovně. Etnolog Daniel Dědovský přednesl den po svém nástupu do muzea též v Krakonošově hospodě na Jestřabí v Krkonoších přednášku „Altajský národní park“, tedy v sobotu 2. prosince 2017 od 17. hodiny a v úterý 19. prosince 2017 od 13. hodiny ve vysocké městské knihovně v rámci čtenářského kroužku pohovořil o vánočních zvycích.
Vysocké muzeum mělo čest drobného podílení se vedle Československé obce legionářské, Vojenského historického ústavu Praha a Národního technického muzea na výstavě Oddělení dějin tělesné výchovy a sportu Národního muzea s názvem „Sport za Velké války“ v Národním památníku na Vítkově (19. 5. 2017 – 28. 2. 2018) otevřené 18. května 2017 za účasti kupříkladu paní Dany Zátopkové.
V patře Vlastivědného muzea pro Vysoké nad Jizerou a okolí se jako podvečerní předskokan vysocké noci kostelů konalo pro devět diváků v pátek 9. června 2017 od 18. hodiny letního času promítání v rukou Fügnerfilmu, tedy Milana Fügnera a dvou pomocníků ze školního elektrokroužku, historického dokumentárního filmu „Boleslavští bratří 1457 - 1957“ z dějin Jednoty bratrské. Film natočili bratři J. Doubrava, F. Kácha, ing. architekt Živan Kužel a Bohumil Vančura někdy v letech 1955-1956 na asi 900 metrů negativního šestnáctimilimetrového filmu, z kopie sestříhali film v délce asi 200 metrů. Film doprovází varhanní hra biskupa Jednoty bratrské Bohumila Vančury. Týž den se výkladem Michala Jakla návštěvníkům v kostele svaté Kateřiny Alexandrijské o jeho historii účastnilo vysocké muzeum i noci kostelů.
V podkrovní obrazárně i dalších místech expozice proběhla vzhledem k velikosti předmětů velkoryse pojatá „Bednářská výstava“ od 12. května 2016 do 19. března 2017. Výstava byla původně ohlášena do 31. března 2017, ale toho dne již plně probíhalo nesnadné vyklízení prostor pro malování. Fotografická část bednářské výstavy ovšem vytrvala vystavena v muzejním podkroví do neděle 23. dubna 2017.
Úspěšně jsme převzali a vystavili v podkrovní obrazárně ze Státního okresního archivu Semily panely s putovní výstavou „Horské boudy v Krkonoších a Jizerských horách“ vytvořenou ze sbírek z obou stran Krkonoš ve výhodné době letní turistické sezóny od 25. dubna 2017 do 3. listopadu 2017. Výstava byla rozebrána 7. listopadu 2017. Výstava byla připravena pracovníky Státního okresního archivu Semily a jejich spolupracovníky z dalších ústavů. Na panelech byla sice použita jen jedna fotografie od Josefa Lukáše vyhořelé Labské boudy, kterou máme též ve sbírce a nabízeli jsme ji k výběru při přípravě výstavy s množstvím dalších materiálů, ale rozsáhlá naše práce při přípravách výstavy bez výsledného použití motivů z vysocké sbírky nám byla velkoryse nahrazena asi trojnásobně dlouhým trváním výstavy oproti jednotlivým dosavadním vystavením v jiných institucích. K nám výstavu 24. dubna 2017 přivezl Mgr. Michal Sejk ze Státního okresního archivu Benešov u Prahy. Původně byl plánován konec výstavy již na 30. září 2017 a v době Krakonošova divadelního podzimu bylo počítáno s výstavou fotografií Jany Svaté z Vysocka, ale autorka z osobních důvodů výstavu odložila na jiný rok.
Liberecký kraj vyhlásil dotační program pro školy „Poznáváme kulturu“ pro školní rok 2017/2018, do nějž jsme vložili dva naše programy, tedy komentované prohlídky k řemeslům a divadlu, abychom přilákali další školní výpravy.
Jelikož se podařilo umístění výstavy o horských boudách pouze do podkroví, ač původně se počítalo s částí oné výstavy i v přízemí u betléma, tak vybyl v přízemí prostor na další výstavu, konanou od soboty 24. června do soboty 16. září 2017 (po prodloužení z pátku 8. září 2017), tedy po dohodě s vdovou po Jiřím Wintru – Nepraktovi, dříve paní Pavlatovou, byla výstavou nazvanou „Houby“ připomenuta Nepraktova účast před třiceti lety na vysocké výstavě sedmi karikaturistů „Sedmička je šťastné číslo“ roku 1987. O houbách a „hubařích na Vysočtě“ krátce pohovořil etnolog Daniel Dědovský při vernisáži v pátek 23. června 2017 od 16. hodiny. To byl i sraz účastníků Páté vysocké muzejní noci. Byl tak poněkud posunut, původně na 16.15 hodin, odchod od muzea na svatojánskou vlastivědně–botanickou výpravu do Sklenařic a na Tříčská vrcha. Doprovodil nás florista a geobotanik Ing. Karel Boublík, PhD., a při cestě do Sklenařic i etnolog PhDr. Daniel Dědovský, PhD. Nakonec jsme nezkoušeli stlaní svatojánské postýlky a ponechali to na domácnosti. Ani doporučené dobré turistické obutí moc nepomohlo v Šachtách, kde stezky jsou zničeny rozježděním. Večer v muzeu úspěšně promítal pan Milan Fügner film své maminky ze Spojených států amerických z roku 1932 a na rozhlasová čtení z archivu ČRo Hradec Králové o Věnceslavu Metelkovi (1807-1867) již nezbyl čas a síla znavených, přesto snad spokojených, účastníků. Festival muzejních nocí 2017 pořádá Asociace muzeí a galerií České republiky, z. s., s podporou Ministerstva kultury ČR.
Muzeum se podílelo 5. srpna 2017 i na vysocké pouti, včetně večerního promítání různých filmů Fügnerfilmem u plotu Žantových.
V přízemí muzea se konala od středy 20. září do pátku 27. října 2017 výstava kreseb Ivety Kovářové „Motivy z Roprachtic“ s roprachtickými náměty ku připomenutí 665. výročí první písemné zmínky o Roprachticích z roku 1352. Motivy převážně ze sbírky muzea byly postupně zasílány autorce jako podklady, aby nám kresby dodala 8. září 2017. „Nové archeologické objevy v Krkonoších a Podkrkonoší“ představil v pátek 3. listopadu 2017 od 18. hodiny v přízemí muzea svojí přednáškou o nedávných archeologických nálezech nejen ze Sklenařic a od jilemnického zámku PhDr. Jan Prostředník, Ph.D., kurátor sbírkových fondů archeologie Muzea Českého ráje v Turnově.
Průběžně jsme chystali podklady pro rozsáhlou lékárnickou výstavu chystanou na roky 2018 až 2019 a ve skladu muzea uloženy i předměty z lékárny ze Železnice a koncem roku zkoumány i půdy vysocké lékárny na náměstí. V listopadu a prosinci Dědovští a Michal Jakl procházeli lékárenskou půdu na vysockém náměstí a hledali památky lékárenské i skladu tabáku.
Připravené byly též materiály k hasičské výstavě, ale ta s ohledem na soubor hasičských výročí v roce 2018 byla odložena a ze sbírky muzea s doplněním ze soukromé sbírky mnoha formičkami na cukroví, ozdobami na vánoční stromeček, betlémových figurek, vzácných křehkých tragantových figurek a zvětšenin „svatých obrázků“ a podobně vznikla výstava „Nálada vánočního času“ na období od soboty 9. prosince 2017 do 2. února 2018.
V podkrovní obrazárně již v průběhu výstavy horských bud byly 5. září 2017 z muzejní knihovny na stěny za panely výstavy deponovány obrazy připravené na výstavní poctu akademickému malíři Jaroslavu Skrbkovi ke 130. výročí jeho narození počátkem roku 2018. Uspořádáním z části těchto děl a doplněním z dalších materiálů, známých nám již z příprav na vrchlabskou výstavu, byla dotvořena výstava „Ve stínu Kokrháče“, na období od 9. prosince 2017 do 1. dubna 2018.
Vlastivědné muzeum ještě před koncem občanského roku uspořádalo v přízemí vzpomínkovou přednášku pana Milana Fügnera „Jak jsem maturoval, aneb Návštěva gynekologické kliniky“ s bohatými zvukovými i obrazovými ukázkami 30. prosince 2017 od 16. hodiny.
Práce se sbírkami
Vedení města mělo zájem o zjištění fotografických snímků stavu cest na hřbitově bez sněhové pokrývky, později fotografie tříčské hasičské zbrojnice a dále ke kapli svaté Anny ve Sklenařicích.
Další badatelé a tazatelé, při nejmenším odhadu při 154 návštěvách, měli zájem o lyžecké závody po staru, betlémy, JUDr. Karla Kramáře, techniku, kroniky města, učitele Josefa Jodase, spiritismus, zpravodaj Větrník, Vojákův mlýn, ČSK Vysoké nad Jizerou, spisovatele Zdeňka Róna, vysocký městský znak, poutě Vysočáků do „Bambeřic“, tedy Vambeřic, notové záznamy, vysockou stopu na vyšehradském Slavíně, mediánství, obecní heraldiku a sfragistiku, vodárenství, architekturu, Jablonec nad Jizerou, Hradsko, dějiny I. světové války, vznik církve československé, paměti sklenařických Patočků, bustu z meziválečného obchodu pro vystavení šperků, fotografie vysocké hospodářské školy a jejích nástupkyň, rodopis Benedikta Roezla a jeho vysockých příbuzných, kroniky Staré Vsi, ševce Vacky (zvané „Vacáni“), duchaře ve vsi Stanový, sochaře a kameníky Suchardy, zábradlí v muzejní budově, zobrazení Krakonoše, Patočky ze Sklenařic čp. 27, stanovské Vodseďálky, písmáky východních Čech, rod Metelků, krakonošovský folklor, rodopis, ženkrouty, československé legie, květen 1945 ve Vysokém nad Jizerou, Stanový, Kramářovu vilu, rok 1918, název obce Roprachtice, vývěsní cedule, lékárnictví, období roků 1938 až 1945, Šachovec, historie a pověsti Tříče, smírčí kříže, Josefa Schovánka z Pasek, mlýny, okrašlovací spolek, pohřby, narození, pomlázky, kraslice, snímky Staré Vsi, Přívlaku, paličkování na Vysočtě, koupaliště, kříže ve Sklenařicích, nedávno pokácenou tříčskou lípu svobody z roku 1919, vysocký dům čp. 40, fotografie Mgr. Alice Sládkové, Kafkovu lavičku pod parkem vysocké Kramářovy vily, místa spojená s Krakonošem, pomístní jména, sbírku rukopisů, obraz od Františka Daňka – Sedláčka, budovu školy v Pasekách nad Jizerou, lyže, prkenný štít s břidlicí sejmutý 6. července 2017 z vysockého čp. 4, sochy svatého Jana Nepomuckého v okolí, lékaře studující přibližně v polovině dvacátých let dvacátého století, správce věznice vysockého okresního soudu Adolfa Sagnera, kroj, časopis Beseda, kachle, sklenařického učitel Horského, rod Nigrinů, publikace o městě Vysokém nad Jizerou, první přílet letadla do Vysokého nad Jizerou, předměty vhodné ke konzervování, pivovarnictví, Kramářovu vilu, Vysockou boudu, houby pečárky, Ivo Vodseďálka a Janu Černou, zvukové záznamy, figury Františka Hanuše i Kamila Andrese z malého pohyblivého Metelkova betléma, nápis na tříčském památkově chráněném obecním kříži, lampy na sochách svatého Jana Nepomuckého, film o Nístějce, lípy svobody, vánoční ozdoby, rybářské knihy, změnu jména Ruprechtic na Roprachtice, chybějící cedule na zastávkách naučné stezky na Nístějku, fotografie hotelu Bartoníček, malovaný nábytek, opuštěné hroby na vysockém hřbitově, knihu Jaroslava Rýdla „Paměti Tanvaldska“, přípravu půlnoční mše svaté a jiné náměty.
V říjnu 2017 byl na přání vedení města vyklizen urychleně povrch velkého stolu v muzejní pracovně, což sice zkomplikovalo vyhledávání v materiálech na něm do té doby složených, ale časem se ukázalo jako příznivé pro pořádání sbírek a jako náhrada badatelny, sloužící nadále jako sklad pro rozebrané a chystané výstavy.
Do muzea byly věnovány i písemnosti a rozmanité předměty, včetně vysocké sokolské plakety z přespolního běhu žáků na 1 kilometr z roku 1948, pozoruhodných notových souborů, motáku, turistické mošny, zvané „tele“, dále korale, vystřihovací betlém, rozmanité knihy a tiskoviny, pracovní knížka, ve vězení vzniklý obraz od Oldřicha Vodseďálka z roku 1958, plastová mísa k mašině na návlek koral, „korejtka“ k návleku koral sourozenců Cyrila Metoděje Metelky zachycená asi obrazově Jaroslavem Skrbkem, soubor pohlednic Josefa Róna. Některé rozsáhlejší předměty jsme si mohli alespoň zdokumentovati fotograficky. Přínosem pro poznání o sbírce byla i upozornění některých návštěvníků, tedy kupříkladu na výskyt jednodušších asi novopackých budov vedle zdobných kralických ve velkém pohyblivém Metelkově betlémě 27. září 2017. Velmi vzácným případem byl nález z vysockého čp. 168 stavební firmy Petruškových dvou kovových desek skrytých za nacistické okupace (pamětní deska z rodného domu vysockého starodružiníka a československý znak z okresního soudu), který nám byl předán 2. listopadu 2017.
Bylo nám umožněno naskenování řady fotografií a písemností k dějinám Vysocka od různých soukromých osob, kupříkladu fotografie Antonína Jirouše, vysockého legionáře, Hnykových ze Tříče a dalších.
V úterý 3. ledna 2017 jsme byli vedením města upozorněni na dotaci z ministerstva zemědělství na opravu historických zemědělských strojů ve sbírce.
Ve středu 22. února 2017 se vrátil po dokončených opravách výletní prapor divadelních ochotníků z vysockého spolku Přemysl a stuhy k praporu pěvecko-divadelní jednoty Krakonoš od přední české restaurátorky textilu Ing. Aleny Samohýlové. Ta se tento rok též podílela v textilní části na restaurování cechovního ženkroutu, tedy korouhve, cechu sedmera spojených řemesel. Akademické malířce a restaurátorce MgA. Magdaleně Rafl Bursové byla 4. srpna 2017 předána k tomuto restaurování část z inv. č. 3914, tedy právě textilní část korouhve z roku 1882 s vloženým oboustranným obrazem z roku 1825. Později byly muzejníky zjišťovány v archivu i muzeu podklady pro obnovu datačního nápisu na obrazu.
Od ledna 2017 jsme též celý rok příležitostně připravovali převzetí části vitrín z rušené expozice ve vrchlabském klášteře a dále i rušené expozice v libereckém muzeu.
Nově z dotace získané odvlhčovače jsme začali zkušebně užívati od 5. září 2017, kdy jsme vyklízeli prostor knihovny pro nově z dotace získané kovové skříně se zásuvkami na rozměrné ploché sbírkové předměty, tedy plakáty a podobně. Tyto byly do muzejní knihovny přivezeny 12. září 2017.
K zpracování sbírek hledány podklady též v SOkA Semily, kupříkladu materiály k vysockému okrašlovacímu spolku, či ku tiskové evidenci Větrníku z let 1967 a 1989.
V počítači byly dlouhodobě rovnány skeny a další podpůrná digitální dokumentace ku sbírce. Dohledávána byla část inventárních čísel ve sbírce rukopisů.
Ediční a vydavatelská činnost
Městský zpravodaj Větrník přejímal z muzea řadu fotografií a jiných materiálů a celý vznikal po letech opět v muzeu, kde v roce 1968 začal. Pro svou desenskou publikaci získával informace o našich reáliích i pan Zdeněk Joukl. Některé podklady jsme dodávali i kronikářce města Zuzaně Kučerové. Muzeum bylo zmíněno vícekráte v různých médiích, včetně městských tištěných a internetových. Ostatně i webové stránky města jsme průběžně zásobili aktualitami. Ve středu 15. února 2017 pro rozhlas nahrávala v muzeu výklad doktora Daniela Dědovského o Tučném čtvrtku a slova Michala L. Jakla o bednařině paní Eliška Pilařová z královéhradecké redakce Českého rozhlasu, s níž pokračovala dlouholetá spolupráce i další část roku. Tak 2. srpna 2017 v muzeu nahrávala o podkrkonošském nářečí s jazykovědkyní PhDr. Jarmilou Bachmannovou, CSc. V úterý 20. června 2017 se zastavil k nahrávání o duchařích a o muzejní noci redaktor i z liberecké redakce Českého rozhlasu. Do expozice nám zasáhlo chystané natáčení o loutkovém divadle pro televizní pořad Folklorika, kvůli němuž jsme vyjmuli z expozice všechny předměty, u nichž byla ještě platná autorská práva, ale zbylé Havlíčkovy loutky jim již 7. března 2017 údajně nestály za natáčení v muzeu. Též 23. května 2017 nedošlo k natáčení televizních cyklotoulek v muzeu z časových důvodů, ač byly očekávány. Paní Eliška Pilařová opět nahrávala 11. listopadu 2017 v muzeu s doktorem Danielem Dědovským o vysockém zelí a s Michalem L. Jaklem o spiritismu.
Na internetu jsme skrze Fügnerfilm zveřejnili 29. září 2017 s komentářem Michala Jakla němý film z 1. května 1926 o Vojákově mlýně (inv. č. 22078) a rovněž prostřednictvím pana Milana Fügnera zveřejněna 1. října 2017 zimní filmová Aktualita z roku 1942 z Vysocka (inv. č. 20090).
Výpůjčky
Dobíhala, a 7. února 2017 byla do Vysokého vrácena, rozsáhlá výpůjčka předmětů (350 inv. č. a 174 předmětů bez i. č.) z vysocké sbírky do vrchlabského Krkonošského muzea Správy KRNAP na výstavu ,,Jaroslav Skrbek Z Krkonoš do světa a zpět“, konanou od 26. září 2016 do 29. ledna 2017 v ambitu vrchlabského kláštera.
Podobně 17. února 2017 byl do Vysokého vrácen malý částečně pohyblivý Metelkův betlém s figurami Františka Hanuše a Kamila Andrese (jedno inv. č.), který byl vypůjčen Severočeskému muzeu v Liberci na výstavu ,,Kamil Andres: řezbář a restaurátor mechanických betlémů“, konanou od 15. prosince 2016 do 12. února 2017. Týž betlém se ještě vypravil 14. března 2017 do Městského muzea v Ústí nad Orlicí na další výstavu Kamila Andrese zahájenou 21. září 2017 a odtamtud 14. listopadu 2017 putoval do Městského muzea a galerie ve Svitavách rovněž na výstavu Kamila Andrese, konanou od 3. prosince 2017 do 14. ledna 2018. Též torso nepohyblivého betléma Františka Hanuše se 5. prosince 2017 vypravilo na výstavu. Ta se pod názvem „Sviť hvězdo jasná ...“ konala v Muzeu a pojizerské galerii Semily od 8. prosince 2017 do 7. ledna 2018.
Památník zapadlých vlastenců Paseky nad Jizerou 4. března 2017 předčasně vrátil, vzhledem k náhlému uzavření za účelem přestavby pasecké fary, předměty z výstavy o domácké výrobě vysockých baček, dále ku výrobě skleněných i dřevěných koral, či ku výrobě košťat a podobně (38 inv. č. a 25 kusů bez inv. č.).
Muzeum Českého ráje v Turnově si od nás vzápětí vypůjčilo 5. dubna 2017 jen bačky a související předměty (19 inv. č.) na výstavu o výrobcích z ovčí vlny, které vrátilo 30. října a 3. listopadu 2017.
Velmi mile nás 1. srpna 2017 potěšil vysocký Ústav chirurgie ruky a plastické chirurgie, když nám vrátil novou mírně prosklenou kasičku, zhotovenou Janem Noskem v Roprachticích, náhradou za prosklenou kasičku, snad vytvořenou Edvardem Hladíkem ze Tříče před rokem 1968, vypůjčenou 3. listopadu 1996 na dobročinnou sbírku, avšak z nemocnice i s vybranými penězi před mnoha roky ukradenou.
Na úspěšnou (23 účastníků) besedu s paní Klárou Hoffmanovou 13. června 2017 půjčeny do městské knihovny čtyři židle z muzea.
Zůstávaly v platnosti, nebo byly prodlouženy, výpůjčky předmětů několika muzeím, ať v Jilemnici (2 části inv. č.), v Máslovicích (4 inv. č. a 5 kusů bez inv. č.) či v Turnově – Dolánkách (16 inv. č. a 5 kusů bez inv. č.), nebo trvaly samospádem, kupříkladu městu Vysokému nad Jizerou pro Divadelní spolek Krakonoš (1 část inv. č. a jeden kus bez inv. č.) a SOkA Semily (17 inv. č. a 4 kusy bez inv. č.). Výpůjčkou z 20. dubna 2017 z Krkonošského muzea – Památníku zapadlých vlastenců v Pasekách nad Jizerou byla nejen výstava o Věnceslavu Metelkovi, ale též předměty na hasičskou výstavu (3 inv. č. a 13 kusů bez inv. č.). Setrvačností trvaly výpůjčky od soukromých osob (1 obraz, 1 šlapací mašina a další). Vrácena byla vlastníku po tříletém postupném zdokumentování 24. června 2017 muzeem vypůjčená krabice památek na československého legionáře na Rusi Antonína Svárovského.
Ekonomická situace
Vlastivědné muzeum pro Vysoké nad Jizerou a okolí jako složka města Vysokého nad Jizerou z městského rozpočtu využilo na svoji činnost v roce 2017 1.340.320,71 korun českých, na což přispělo ze vstupného a doplňkových příjmů z vlastní činnosti muzea tržbou 149.921,- Kč, tedy více než 11 procenty, z toho ze vstupného pocházelo 101.080,- Kč. Ministerstvo kultury se podílelo dotačními penězi ve výši 334.779,- Kč, tedy bez mála 25 procenty. Pracovníci muzea připravili řadu žádostí o dotace i na rok 2018 na různá ministerstva. Na restaurování bylo vydáno 179.000,- Kč.
V roce 2017 byly postupně využity zbytky rozsáhlých zásob pohlednic z počátku devadesátých let minulého století jako vstupenky a rozhodnuto se navrátiti k tisku vlastních papírových vstupenek s městským znakem, v provedení vytvořeném a vytištěném panem inženýrem Josefem Hejralem, aniž bychom zvýšili vstupné. V úterý 7. února 2017 jsme do prodeje opět po řadě roků vzali některé dřevěné hračky Jana Hofmanna z Bozkova.
Muzeum nadále sídlilo v roce 2017 v objektech svého správce, tedy města Vysokého nad Jizerou. Nadále zatékala voda ze sněhu a dešťů do zdí muzea ve dvoře hlavní budovy čp. 130, což se projevilo i uvnitř na toaletách.
Pro veřejnost bylo muzeum zavřeno 1., část dopoledne 3. ledna a odpoledne 10. ledna 2017. V úterý 3. ledna 2017 jsme byli upozorněni, že pro bezpečný východ návštěvníků z muzejní budovy čp. 130 na krajem spravovanou silnici počítá, bez podnětu z muzea, správa silnic s chodníkem.
Již 4. ledna 2017 bylo několikrát třeba odházení sněhu od vchodu, vypadl elektrický proud a vítr otevřel jedno vnější přízemní okno do ulice, tedy nastaly tradiční zimní úkazy. Elektrický proud nešel část dopoledne 21. ledna 2017. Úklid expozic byl prováděn během roku v rámci možností pracovníky muzea a koncem roku i několika městskými pracovnicemi. Ve středu 11. ledna 2017 odstranila firma Netair z Jablonce nad Jizerou svoji anténu na příjem internetu z uliční fasády muzejní budovy a den poté zaměstnanci z firmy COPROSYS opět zprovoznili telefonní a internetové připojení muzea optickým kabelem. REMI Turnov se staralo o fungování elektronického zabezpečení muzea. O počítače se starali z Liberce Miroslav Pavelka a Lukáš Krupička (kupříkladu 27. a 28. března 2017). Dopravní prostředky mimo města muzeu půjčovali Jana Nonnerová, Dědovští, Eva Lukášová, či Pavel Jakl. Na podzim proběhla obvyklá revize hasicích přístrojů a revize elektrospotřebičů.
Zásadní bylo v roce 2017 rozhodnutí k vymalování značné části expozice, tedy chodby a schodiště od přízemí k podkroví a dvě přilehlé místnosti v prvním poschodí, tedy místnost z někdejšího mládeneckého bytu soudce, kde byla v expozici připomínána nejstarší historie města a někdejší pracovnu okresního soudce, kde naopak byla připomínána nejnovější historie od osmnáctého století. Již 27. února 2017 proběhla revize elektrického rozvodu panem Liborem Paterou nejen proto, aby se před výmalbou upravily případné nedostatky, což provedl se svým kolegou přesekáním části vedení elektřiny u schodů do podkroví 29. března 2017. Od 20. března 2017 do 12. dubna 2017 byla hlavní budova muzea uzavřena pro návštěvníky právě z důvodu malování. Vyklizení figur zobrazujících Krakonoše a obrázků chalup i ilustrací Zapadlých vlastenců z chodby a schodiště muzea nastalo 24. března 2017. Dva dny poté s Danielem Dědovským a Tomášem Jaklem přineseny ze skladu dveře, aby byla postupně osazena křídla dveří k lepšímu oddělení malovaných prostor od zbytku expozice. Na konci března a začátku dubna vyklizeny prostory pro malování a ze zdí vyjmuto značné množství malých i větších hřebíčků z dávných úprav expozice. S výmalbou pan Jiří Fedorko z Hájů nad Jizerou začal 3. dubna 2017.
Pracovníku muzea Michalu Jaklovi bylo 21. dubna 2017 zadáno na letní měsíce vybílení vstupní prostory přede dveřmi, což vápnem učinil 28. července 2017.
Zavřeno bylo muzeum i ve čtvrtek 27. dubna 2017, kdy Jana Nonnerová a Michal Jakl navštívili výstavu map v Žacléři, která nám byla nabízena, ale ukázalo se, že se překrývala částečně námětově s výstavou horských bud, tedy by o ní bylo případně možno uvažovati až za dlouhou dobu. Pro veřejnost bylo zavřeno též ve čtvrtek 4. května 2017, kdy se Michal Jakl účastnil zasedání krajské sekce Asociace muzeí a galerií v Liberci. Dopoledne v úterý 3. října 2017 zůstala budova muzea uzavřena pro návštěvníky z důvodu školení zaměstnanců v bezpečnosti práce. Ve čtvrtek 5. října 2017 bylo muzeum z technických důvodů zavřeno do 13. hodiny. Naopak tradičně v rámci Krakonošova divadelního podzimu bylo muzeum otevřeno i v pondělí 16. října 2017. Muzeum bylo též uzavřeno veřejnosti v roce 2017 od středy 1. listopadu do čtvrtku 16. listopadu; od pondělí 20. listopadu do pátku 24. listopadu; od 15. hodiny v sobotu 25. listopadu a celé dny opět od neděle 26. listopadu do 8. prosince.
Michal Jakl
