Metelkův mechanický betlém v našem muzeu

Autorem betlému je místní kovář Jan Metelka (přídomek Kovárenský) (1855–1924). Začal jej stavět v roce 1878 a jako základ mu posloužilo torzo jiného betlému, které předtím objevil vyplavené na břehu řeky u Harrachova. Základní konstrukce je dřevěná, mechanismy dřevěné a kovové, krajinné pozadí z korkové kůry a papíru, jednotlivé figurky pak většinou z kartonu. Metelka svůj betlém rozšiřoval až do roku 1914, kdy dosáhl celkové délky přes 7,5 metru. V té době s prací musel skončit, neboť se stěhoval a svůj mechanický betlém musel rozdělit na části, které se „rozutekly po světě“.

Až po roce 1954, kdy se místní vlastivědné muzeum přestěhovalo do prostor bývalého okresního soudu, se jednotlivé části vracely zpět do Vysokého darem nebo odprodejem – z původně obrovského betlému se ale podařilo sestavit jen cca 4 metry, zbytek je dosud nedohledán. Zásluhou pověřené pracovnice Františky Jandové, která zdůrazňovala lidové motivy převažující nad náboženskými, byl roku 1958 betlém zkompletován alespoň v této podobě a díky Miloslavu Štěpánkovi a Vladimíru Hladíkovi se mechanické části betlému podařilo před Vánocemi 1958 zprovoznit, a to dokonce s elektrickým pohonem namísto hodinového stroje (zbytky původní mechaniky jsou samostatným muzejním exponátem). Betlém byl pak umístěn na chodbě muzea nad schodištěm, kde mu sice náleželo dobře viditelné místo, ale logicky trpěl proměnlivou vlhkostí a teplotami, průvanem a prachem. Až v listopadu 2005 byl přestěhován do místnosti v přízemí a krátce poté prodělal důkladnou opravu od předního českého betlémáře Kamila Andrese. V současnosti obsahuje okolo 200 postav, z nichž je asi polovina pohyblivých.

Betlém zobrazuje reálie devatenáctého století na vysocku, a to občas i poněkud satiricky: mezi desítkami pohyblivých figurek se objevují mnozí obyvatelé Vysokého a okolí: truhlář Václav Janda mladší (ten prý už v roce 1872 vyrobil vůbec první ski v Čechách), pekaři Vojtěch Josífek a František Makovec, kovář Jáchym Petříček, řezník Josef Nečásek atd. I většina dalších postaviček, byť bezejmenných, zobrazuje tehdejší horské reálie – provazník, myslivec, muž se slepicí a s rancem, ženská s nůší i „nóbl panička“.

Michal Ladislav Jakl z vysockého muzea to komentuje takto: „Být v Betlémě Betlémákem, to je trochu pochybná čest. Být tam Darákem – darovníkem, který nese dary – to je pěkná čest. Panu Metelkovi to ale nelze vyčítat – on byl ze Sklenařic, tak si z nás Vysočáků trochu udělal legraci.“

http://www.ireceptar.cz/zajimavosti/tipy-na-vylet/hejbejte-se-veselte-se-pohyblivy-betlem-jana-metelky-ve-vysokem